Manželka prince Williama se při vaření řízla do prstu, rána se hojí.

6. července 2011 v 17:11 | Mysterium |  Úvahy
Londýn, od zvláštního zpravodaje. Manželka prince Williama Kate se při přípravě oběda pro svého manžela řízla do prstu. "Chtěla jsem udělat Willimu radost, a tak jsem se domluvila s kuchaři, že jim pomohu s přípravou kachních stehýnek, která má moc rád. Při krájení zeleniny jsem se ale nešťastně řízla do prstu. Kuchař se zachoval pohotově a ránu mi ošetřil," ocenila Kate všestrannou zdatnost královského personálu.

Po této události princ neváhal a kuchaře povýšil. "Za svůj čin si povýšení zasloužil," řekl jen stroze ke svému rozhodnutí. A jak princi chutnal oběd? "Bylo to výtečné," pochvaloval si následník královského trůnu svoji oblíbenou pochoutku. "Jen doufám, že příště si dá Kate větší pozor," přál si.

Poznámka autora: Výše uvedený článek je mojí reakcí na to, jak média přehnaně informují o královské dvojici.
 


Úvaha nad úvahami

28. dubna 2011 v 17:57 | Mysterium |  Úvahy
Česká politická scéna zaznamenala v poslední době několik kotrmelců. Pro mě osobně to bylo zklamání. Po loňských volbách jsem naivně věřil ve zkulturnění domácího politického prostředí. Že se ani ne po roce od svého vzniku dostane vládní trojkoalice do problémů hovoří samo za sebe. Z politického dění uplynulých měsíců jsem hodně otrávený a věřím, že nejsem sám. Škoda pro nás všechny.

Napsal jsem spoustu článků k politice, protože jsem se potřeboval vypsat. Uvažoval jsem, že je zveřejním, ale nakonec jsem tak neučinil. Když jsem vychladl, tak jsem byl rád, že jsem je nezveřejnil. Ty články byly hodně drsné, popustil jsem v nich uzdu své politické fantazii a s výsledkem jsem byl maximálně spokojený.

Čerstvě po jejich napsání jsem je chtěl poslat do některých médií, i když je otázkou, jestli by je vydala. Možná kdyby ano, tak by to byl i průšvih. Bylo by určitě zajímavé sledovat případné reakce. Nakonec jsem své výtvory neodeslal a jsem za to rád. Mám dost svých starostí, tak proč si kvůli nicneřešící politice přidělávat další?

Snad se naše politická situace stabilizuje. I tak to vypadá, že nám vládnoucí garnitura dala najevo, že zlepšení politického prostředí se prozatím nekoná. A je to smutné zjištění pro všechny občany této země.

Ó národe řecký, jak obec svoji spravoval jsi?

6. května 2010 v 21:22 | Mysterium |  Úvahy
Slovutný řecký národe, kolébko evropské civilizace což nenaslouchal jsi učení jeho? Zanechal nám dědictví moudrosti, jak dobře spravovati obec. V čem jste tedy chybili, že nacházíme obec zkaženou a rozpadlou?

Těžko říci... Ne těžko říci, nýbrž snadno to říci! Vaše obec spotřebovala více než-li vyprodukovati stačila, či nebylo tomu tak? Ať už týkalo se to zařizování obydlí, oblečení a především shánění jiných věcí k životu však méně potřebných. Či jinak tomu bylo?

Arciže, pravdu díš, bylo tomu právě tak. Jsem rád, že se mnou souhlasíš Glaukóne. Však jak nyní napraviti vzniklou situaci? Což takhle založiti obec novou? V tom s tebou nemohu býti za jedno. Snad jednodušší jest, stávající obec ozdraviti, než novou budovati, či nezdá se ti?

Srovnat zem se zemí a začít od znova stále se mi jeví jako nejlépe záhodno Adeimante. Rozumné strážce lépe vychovati, by v učení músickém i gymnastickém byli zdatní a lépe spravovali obec. Či myslíš, že strážci obce byli muži na svých místech a že nepomíchali si úkoly tak, jak je měli míti rozděleny?

To si skutečně nemyslím, děl jsem já. Jsa nenechati se zahnati do kouta. Skutečně strážci své povinnosti nesplnili. Však kde chyba stala se při jejich volbě by strážci byli?

Patrně v samotném výběru výchovy, jímž nesplnili naše požadavky. Nikoli od útlého dětství, nýbrž od dospělého věku vybráni byli a úřadů svých se ujali však zkušeností k tomu nemaje, tím míním vlastností k tomu potřebných.

Jest patrně tak tomu bylo. Však žíti nad poměry nelze donekonečna, či lze? Patrně nelze a nynější situace jest toho důkazem. Přec kdo spotřebuje více, než vyprodukuje plete na sebe bič. Arciže, s tím nelze nesouhlasiti. Jak sám jsi uvedl, současná situace tvá slova podtrhuje. Však jak nyní vzniklou situaci napraviti?

Řešení jest nasnadě. Jednodušší, než na první pohled mohlo by se zdáti. To jest? Uskrovniti se na nějaký čas, omeziti se v požadavcích na věci nepotřebné. Poctivě pracovati, zaplatiti dluhy vzniklé rozhazovačstvím a dále pak žíti si na své možnosti přiměřeně. To znamená nepřekračovati možnosti obce. Či navrhuješ jiné řešení? To ne patrně tebou uvedené to nejlepší řešení možno jest, pravil jsem.

Komu nelíbí se mnou navrhované řešení, ať raději zahyne. Jest pro obec lepší, očistí-li se od nezdravého již od samého zárodku. Jako je pro strom lepší, uříznouti špatné větve, by na jiných sladší plody vyrostly. Neboť nechce-li kdo do obce přispívati, nemůže od obce cokoliv požadovati. Čím dříve tohle kdo pochopí, tím lépe. Strážci obce by pak příkladem jíti měli, by důvěru svých občanů klamati nemuseli.

Však těžký to úkol pro obec jest, jak to vypadá. Jest patrno, však chce-li přežíti neexistuje pro ni jiná volba. Přec v samotném zárodku zničí se sama...

O zamilovanosti

1. ledna 2010 v 17:12 | Mysterium |  Oblíbené citáty
Zamilovanost...
"Zamilovat se a nepřijít při tom o rozum - to je umění pro Bohy." Archiás

"Špatné je nemilovat a nedobré je milovat." Arión z Méthymmy

"Milovat ještě neznamená radovat se." Lucius A. Apuleius

"Milovat znamená dávat si schůzku se štěstím v paláci náhody." Pierre Bonnard

"Láskyplnější než se bezhlavě zamilovat je hluboce se zadívat do ženy." Antoine Francois Callet

"Ti, kdož milují, musí chápat i nepochopitelné, aby nepřestali milovat." René Clair

"Velká láska neznamená zamilovat se z touhy, ale z přesvědčení." Sidonie - Gabrielle Colettová

"Milovat vady je větší láska než milovat dokonalost." Pierre Corneille

"Umět milovat znamená umět vše." Anton Pavlovič Čechov

"Milovat znamená zapomenout sám na sebe." Tibor Déry

"Milovat znamená uvíznout v beznaději." Empedokles

"Člověk musí milovat toho druhého nikoliv tak, že ho potřebuje pro sebe, ale že mu vše odpouští." Epiktétos z Hierapole

"Milovat znamená bojovat s tisíci překážkami v sobě samém i kolem sebe." Jaean Anouilh

"Bílý kůň běží kolem vás v životě jen jednou, nenechte ho utéct."

Máme po 20 letech důvody k radosti?

2. prosince 2009 v 22:42 | Mysterium |  Úvahy
Nedávno jsme oslavili 20 let od pádu železné opony. S příchodem 17. listopadu začalo v médiích přibývat informací o tomto výročí. S blížícím se datem jsem byl z humbuku kolem listopadových událostí znechucený. To byl důvod proč jsem tehdy nenapsal nic a několik řádků tomuto tématu věnuji až teď s krátkým odstupem.

Mediální masáž příliš nezafungovala. V celorepublikovém měřítku byly oslavy minimální. Také nás za to psycholog Hubálek v rozhovoru pro MF Dnes zde nezapomněl "pochválit". Kvůli vlažnému přístupu k 17. listopadu podle něj tvoří třetinu národa pitomci. Já si dovolím panu Hubálkovi oponovat a podívám se na vše z druhé strany.

Domnívám se, že o pitomcích by pan Hubálek mohl mluvit i v případě bouřlivých oslav. Proč? Jednoduše proto, že by bylo minimálně k zamyšlení pokud by občané oslavovali. Vzhledem k tomu v jaké situaci se naše země nachází. Jen namátkou - nesmyslný pád vlády v době předsednictví EU, víza do Kanady, volby, nevolby, rekordní schodek státního rozpočtu.

Z politiky jsem otrávený a věřím, že nejsem sám. To je bezpochyby ten důvod, proč oslavy proběhly vlažně. Nenapadlo mě, že mě za to ještě bude pranýřovat psycholog. V opačném případě by pan Hubálek mohl říct: "Podívejte se na ně. Oslavují 20 let od pádu komunismu a přitom mají v politice bordel (omlouvám se za tento výraz, který je však značně výstižný). To jsou ale pitomci." Takže výsledek by byl stejný.

Pomalu ale jistě se blíží konec kalendářního roku. Snad nadcházející rok bude lepší. Občané této země si to jistě zaslouží. V řádném volebním termínu nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Evropě jsme to osladili, za několik měsíců to osladíme i sobě. Výsledek voleb napoví, kam budeme i nadále směřovat. Jak to vše dopadne? Těžko říct a možná je lepší to nevědět. Budeme však čelit událostem, kterým se nemůžeme vyhnout.

Státní zaměstnanci vyhrožují stávkou!

22. listopadu 2009 v 10:58 | Mysterium |  Úvahy
Důvod je jasný. Nelíbí se jim, že jim chce stát snížit mzdu o čtyři procenta. Je krize, a tak se politici snaží šetřit v rozpočtu kdekoliv. To si ovšem státní zaměstnanci neuvědomují. Ani zdaleka nemají tušení, jak nejistá doba v soukromém sektoru je.

Jich se to přece netýká, svoji práci odvádí, tak proč by měli mít méně peněz, že? Jednoduše proto, že státní sektor je financován i ze soukromého sektoru. Když se nedaří soukromníkům, tak kde má stát brát peníze? To je ovšem rovnice, která státní zaměstnance nezajímá. Nebo hůř, nechce zajímat?

"Pokud nedojde ke snížení mezd, tak nebudeme moct budovat silnice ani železnice. Bude to projezení peněz v nadcházejícím kalendářním roce," uvedl v krátkém televizním spotu poslanec a místopředseda Petr Nečas z ODS. Tak dalekosáhlé uvažování je však nad rámec občanů, kteří se na stávku připravují. Jejich krátkozraké "teď a tady" je zcela mimo realitu ve které se celá Česká republika nachází.

Bude zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine. Jen teoreticky - co by stát udělal kdyby pracovníci ze soukromého sektoru protestovali proti zachování mezd a v případě, že by ke snížení platů státních pracovníků nedošlo by začali rovněž stávkovat? Celá ekonomika by rázem klekla. Kdo a podle čeho by celou situaci rozsoudil?

Prakticky taková situace nenastane (bohužel?). Soukromníci ví, že se musí otáčet, protože jim zadarmo nikdo nic nedá a zkrachovat určitě také nikdo nechce. A to je právě ten rozdíl v uvažování obou sektorů. Státní pracovníky nezajímá, kde a kdo získává peníze na jejich mzdu. Soukromník co si na sebe sám nevydělá, to nemá.

V roce plném politických kotrmelců je tento snad ten poslední. Co přinese nový rok 2010 je možná lepší nevědět. Lépe může být vždycky, ovšem hůř také.

Právníkem snadno a rychle! Aneb když je pod svícnem tma...

19. října 2009 v 20:40 | Mysterium |  Úvahy
Aféra s vysokoškolskými diplomy na plzeňské právnické fakultě ukázala, jak na tom naše společnost je. Když v obchodě něco ukradnete, tak z toho budete mít problémy. Ovšem když někdo krade a podvádí ve velkém, tak to nevadí. Seznam rychlostudentů odmítli zainteresovaní jedinci zveřejnit a je dobře, že to neudělali, protože nevědomost je sladká. Asi bychom se nestačili divit kdo všechno díky své inteligenci přeskočil několik let studia a stal se právníkem za krátkou dobu.

Dotčený se cítí bývalý premiér Stanislav Gross. "Svoji rigorózní práci dám k přezkoumání odborné laboratoři, aby potvrdila, že jsem ji napsal před čtyřmi lety," ujišťoval veřejnost v krátkém televizním rozhovoru. Expremiér přitom působil nervózně a vyplašeně. Je otázkou, který Grossův strýček vlastní laboratoř, která věrohodnost jeho práce objektivně potvrdí. Vzhledem k tomu, co už Gross v minulosti předvedl nesmí být překvapený, že mu veřejnost nevěří. Ve skutečnosti ví jen on sám, jak to s jeho kostlivci ve skříni opravdu je.

Nedělám si iluze, že bude někdo potrestaný. Celá aféra je až příliš velkým soustem pro malou českou spravedlnost. Kauza tak pravděpodobně vyšumí do ztracena. A všichni, kterých se to týká si budou mnout ruce, protože si přijdou na své. Jedna věc je odebrat zpětně provinilcům diplomy, ale co s případy ve kterých byli tito "právníci" zaangažováni? Budou nové soudní procesy? Co na to ministerstvo spravedlnosti?

Ministryně školství Miroslava Kopicová jednoznačně prohlásila: "Necháme provézt kontroly na všech fakultách." Samozřejmě, ze své pozice nemohla nic jiného říct. Je to otázka principu, že má ministerstvo školství zájem celou situaci po všech stránkách eliminovat. To však nezaručuje, že viníci budou potrestáni. Nebudou, protože ruka ruku myje.

Celá kauza tak jen podtrhuje, jaký je v našem státě Kocourkov. Také příměr Banánová republika je bohužel značně výstižný. Zanedlouho oslavíme 20 let od pádu železné opony. Na to kolik má naše demokracie let působí spíš jako rozmazlené dítě, než jako dospělý jedinec, který již dosáhl plnoletosti a rozhoduje sám za sebe. A je to škoda pro celou naši společnost. Pro všechny slušné a poctivé občany této země.

Brutálňý znásylňeňý jazika českého

20. srpna 2009 v 18:24 | Mysterium |  Úvahy
Každý, kdo se živí psaním, tak si dává záležet, aby psal bez chyb. Profesionální novináři mají k dispozici třeba korektory, ale i tak se snaží psát bez vážnějších chyb. Také učitelé ve školách chyby v psaném textu přísně posuzují, tudíž je zřejmé, že dobrá úroveň českého jazyka je v naší společnosti považována za samozřejmost.

Jak má vypadat článek bez chyb ví každý, kdo alespoň trochu čte. Jak má vypadat článek s chybami napoví následující řádky.

Následujýcý článek je proťykladem k víše uvedenému. Tekst, kterí jsem napsal opsahuje hodňe chib. Pokud jej budete čýst hlasyťe, dotyčným posluchačům nepřyjde ňyc ďyvného, ofšem psaný projef je ůplňe jyný a zřejmňe múže púsobyt problémi přy čteňý.

Asy jako vjetšyna lyďý mám rát fylmi a hudbu. Vzhledem k technyckému pokroku jsou fylmi v dnešňý dobje na visoké úrovňy. Přesto nedám dopusťyt aňy na staršý fylmi. Hodňe se mňe lýbý třeba fylm Total Rekal ve kterém hraje Arnolt Šfarcenegr. Je to scy fy a děj se odehrává na Marzu. Dle ňekterích krytykú je to nejlepšý fylm se známím sfalofcem. Fylmovému fanouškovy jisťe nemusým tento fylm výc přetstavovat. Na sfoji dobu to bil prúlomoví sňýmek uš kvúly trykúm. Na internetu jsem nedávno četl, že chťejý natočyt jeho rýmejk. To moc nechápu, protože podle mňe ten fylm straťý sfoje kouzlo. Je škoda, že v dnešňý dobje uvažujý nad přeďeláfkamy staršých fylmú, mýsto, abi točyly nové uš kvúly možnostem, které dnešňý technycké vimoženosťy nabýzý.

Vječným ryvalem rakouského kulturysty bil a asy y stále je Silvestr Stalone. S ňým se mňe lýbyl fylm Klifhengr. Hraje horského vúdce, kterí se stane rukojmím terorystú a je nucen jym proťy sfé vúly pomocy hledat kufri s peňezy, které jym vipadli z letadla. Akčňý poďývanou zdobý dobré tryki a zábjeri na horskou scenéryy poťešý nejednoho mylovňýka hor.

Kromňe ťechto zmýňených hercú patřý mezy moje oblýbence y Džony Dep nebo Brus Vylys. Fylmy jako Devátá brána (s Depem) nebo Šestý smisl (s Vylysem) jisťe netřeba výce přetstavovat. Z hereček se mňe lýbý Andželína Džolije, kterou proslavyla role Lary Kroft. To bil fylm natočený podle počýtačové hri a otsartoval hvjezdnou karijéru přytažlyvé herečki. Z halivúdskích hereček mám ješťe rát Nykol Kydmen, která (alespoň) podle mňe ekscelovala ve fylmu Ťy druzý. To bil malí pohlet k fylmúm.

Co se týká hudbi, tak nemám vihraňený fkus. Dřýv jsem poslouchal spýš rok nebo popýk, ale v současné dobje sy uš pusťým y vážnou hudbu nebo dechofku. Tu jsem dřýv nemusel, ale teť jy mám hodňe rát. Taki se mňe lýbý Býtls, Rolynk Stouns a celkovje mám rát hudbu šedesátých let, ať už našy nebo zahraňyčňý. Také jsem bil sklamaný, kdyš jsem se dovjeďel, že zemřel spjevák Majkl Džeksn. Jeho styl se mňe lýbyl a předevšým jeho tanečňý kreace bili hodňe orygynálňý. Jeho odchodem vzňykla v hudebňým sfjeťe velká mezera, kterou už ňygdo nezaplňý. To je aspoň múj osobňý názor.

To je asy fše, co jsem chťel napsat o hudbje a fylmech. Jestly má ňekdo podobný fkus, tak je to f pořátku a jestly někdo sleduje jyné fylmy a poslouchá odlyšné spjeváki, tak to nevaďý. Je sfoboda a každý múže poslouchat co chce, pokut ťým neomezuje druhé.

Poznámka autora: Snažil jsem se napsat co nejvíc chyb a způsobit hodně prohřešků proti češtině. Možná by to šlo napsat s ještě více chybami, ale já jsem dělal, co jsem mohl a věřím, že soudný čtenář moji snahu jistě ocení…

Článek o ničem… Nebo o ničem???

20. srpna 2009 v 12:04 | Mysterium |  Úvahy
Rozhodl jsem se, že zkusím napsat článek o ničem. Napsat článek o čemkoliv to dokáže téměř každý, ale napsat článek o ničem, to už je panečku nějaký kumšt. Dříve jsem psával i články, které měly nějaký byť sebemenší význam, ale článek bez jakéhokoliv plnohodnotného obsahu ten píši poprvé. A to už je co říct a že já toho napsal.

No, myslím, že dokáži napsat cokoliv o čemkoliv a důkazem jsou tyto řádky, které nemají téměř žádnou myšlenku. Jestli má někdo pocit, že tento článek je o ničem, tak to není pouze pocit, nýbrž pravda či krutá realita. Věřím, že článek o ničem píši poprvé, nechci si myslet, že články, které jsem již napsal byly o ničem, to by mne mrzelo ba i urazilo, protože jsem se vždy snažil napsat něco, co má hlavu a patu.

Teprve tento článek je o ničem a bude bezcitnou ironií, jestli někdo bude mít pocit, že tento článek není o ničem nýbrž o něčem, to bude špatné. No zkusím ještě něco napsat a uvidím, jak tento článek zpětně vyhodnotím. Zatím mám trošku pocit, že to není nic moc, což je asi dobře vzhledem k tématu, které je vlastně o ničem. Jestli z toho bude přece jen něco přínosem pro kohokoli, pak by se ten dotyčný měl nechat vyšetřit.

Teď mě zrovna vyrušili a není nic horšího, než když mě při psaní někdo vyruší. Nechci, abych místo článku o ničem napsal něco o ničem, snad si vzpomenu, kde jsem skončil a úspěšně na to naváži. Takže když to shrnu, je tady spousta písmenek a výsledek žádný, to se mně (doufám) podařilo poprvé, jelikož to byl zcela úmyslný záměr. Nadále se budu věnovat psaní o něčem, i když uznávám, že psaní o ničem má taky svoje kouzlo. Jen jsem zvědavý, jestli moji snahu někdo ocení? Protože, zkuste si to sami napsat článek o ničem, ale tak aby byl opravdu o ničem. No, není to legrace, i když to tak možná vypadá, jak říkám zkuste to sami a uvidíte…

Poznámka autora: Na to, že je tento článek o ničem, tak obsahuje relativně dost řádků. Jestli je to dobře nebo špatně nechť posoudí čtenář sám…

Prznění jazyka českého aneb o tom, jak čeština dostává na frak

16. srpna 2009 v 13:14 | Mysterium |  Úvahy
Čeština je bezpochyby krásný jazyk, který má i přes značná úskalí své kouzlo. Ačkoli jsem to dříve nevnímal, tak jsem nucen smutně konstatovat, že dostává hodně na frak. Naše země je rozdělena na regiony a v každém z nich se používá odlišné nářečí. Jinak se mluví v Čechách a jinak na Moravě.

Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního. Smutné však je, že spisovné vyjadřování například na úřadech nalezneme snadněji na Moravě, než v Čechách. Co mě však zaráží ještě víc je "čeština", kterou nám prezentují oficiální média, ať už televize nebo rozhlasové stanice. V žádném případě se nejedná o spisovné používání, což je důvod, který mě donutil napsat tyto řádky.

V rozhlasových stanicích, v televizních zprávách, ale také ve filmech a to nejen v televizi, ale i na DVD nosičích je to hodně patrné. Ať už se jedná o český film nebo o dabing zahraničního snímku jedno mají společné - používá se v nich čecháčkovský dialekt, který má ke spisovné češtině hodně daleko. V této souvislosti si nemohu nevzpomenout na populárního českého zpěváka Waldemara Matušku, jak zpíval: "Tisíc mil, těch tisíc mil, už mi zbejvá jen pár chvil..." Tato píseň se mi dřív hodně líbila, ale kvůli již výše uvedenému se mně značně zprotivila.

Bohužel mnou uvedený příklad není výjimkou, právě naopak, a tak už českou hudbu poslouchám ostražitěji. U zahraničních hudebníků problém s dialektem odpadá. Mylně jsem se domníval, že když si v případě zahraničního filmu pustím originální zvuk s titulky, že to bude vyřešeno. Nebylo! Rovněž titulky trpí tímto nešvarem, tudíž výsledek byl stejný.

A já se ptám, jak je možné, že se na úřadech v Čechách spisovná čeština nepoužívá? A stejné je to u médií, filmů a věcí s tím souvisejícími. Proč jako spotřebitel mám při poslouchání rozhlasových stanic, sledování televize nebo DVD filmu tento negativní jev akceptovat? Jak by například reagoval Pražan, kdyby si pustil film s moravským nebo hanáckým nářečím, případně s brněnským hantecem? Proč mám pocit, že by takový film do distribuce neprošel, zatímco z opačné strany to možné je? Jak to, že se na úřadech na Moravě mluví spisovněji, než v Čechách? Jsou snad Čechy víc než zbytek republiky, a tak není nutné spisovné vyjadřování dodržovat?

Se zlepšením stavu se nedá počítat, protože je to až příliš hluboko zakořeněné. Přesto by bylo zajímavé, kdyby se tím vážněji začal zabývat Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Osoby veřejně činné, ať už úředníci nebo také zpěváci, herci, dabéři, moderátoři, ti všichni si ani přinejmenším neuvědomují svůj hlasový projev.

Nevinný občan a divák tak má pouze dvě možnosti. Buď nastavený trend akceptovat nebo se úřadům v Čechách vyhnout, neposlouchat rozhlasové stanice a ani nesledovat televizní pořady a filmy na DVD. Je to sice tristní řešení, ale na hodně dlouhou dobu se jeví jako jediné možné. Je to větší škoda i proto, že učitelé v základních školách se už od nejnižších ročníků snaží a mnohdy hodně přísně, aby nás naučili našemu rodnému jazyku. Krásnému jazyku českému, který prohrává sám se sebou, i když si to možná ani neuvědomuje...

Poznámka autora: Uvedený článek jsem se rozhodl poslat do Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Když už jsem si dal tu práci a napsal ho, tak uvidím jestli nějak zareagují.

Kam dál